Plasty nás všudypřítomně a nadměrně obklopují každý den a bohužel v kombinaci s nedostatečnou recyklací vzniká velký problém pro planetu. Velká část vytříděného odpadu nebyla nikdy zrecyklována, skončila na skládkách, kde se bude stovky let rozkládat na malé mikroplasty. Z 8,3 miliard tun plastové hmoty tu zůstalo skoro 75%.Recyklace byla totiž finančně nákladná a mnohdy se nevyplácela. Výroba tedy naopak kolikrát mnohem levnější. Na trhu se vytvořily, takové podmínky, že bylo mnohem jednodušší nechat plast ležet ladem na skládce a vyrobit nový, obzvláště v chudších zemí Asie a Afriky, ale řekněme si to na rovinu, nejen tam… Tohle jsme my, lidská populace, vážně nedomysleli.
A naše denodenní „recyklační morálka“? Katastrofická! Každý den potkáte plastové obaly či kelímky na chodníku, v lese, na louce, které se následně dostanou do řek, moří a oceánů a postupně se vytváří obrovské odpadkové skvrny, které jsou v rozsahu milionu čtverečních kilometrů. Jedna z nejznámějších je Velká tichomořská odpadková skvrna, která je známá jako Great Pacific Garbage. Má rozlohu 1,6 milionu kilometrů, což je trojnásobek Francie! Vážně…
Dochází ve velkém k tzv. fotodegradaci plastů, tedy jejich rozpadu na menší kousky a mikročástečky, které se postupně, ale jistě, dostávají i do potravního řetězce živočichů. A tedy následně i do tkání člověka, pokud byste měli pocit, že se Vás to netýká. V současnosti bylo zjištěno více než 200 druhů zvířat včetně želv, delfínů, velryb a mořských ptáků, kteří pojídají plasty. Stále tak častěji můžeme vidět snímky živočichů uvězněných v plastech, s plnými žaludky igelitových sáčků a dalších jiných hrůzných zobrazení. V lidském těle se mikroplasty ukládají a mohou být příčinou různých zdravotních problémů a zánětů. V horším případě představují nebezpečí v podobě negativního vlivu na reprodukční orgány a možný vznik rakoviny. A i když jsou plasty považovány za inertní a neměly by představovat nebezpečí pro člověka, problémem jsou zbytkové látky, případně látky, které jsou na sebe mikroplasty schopné navázat.
Co s tím? Naštěstí, to svět začíná řešit a jednotlivé země začínají a postupně přichází na svět zákazy a nové směrnice ovlivňující či zakazující výrobu a použití jednorázových plastů. Jedná se především o:
- jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky),
- jednorázové plastové talíře,
- plastové vatové tyčinky,
- plastová brčka,
- plastové tyčky k balónkům,
- produkty z oxo-rozložitelných plastů, jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.
Jak teď s tím naložit? Je naprosto jasné, že plasty tu jsou a v některých případech nahradit nejdou. Tedy prozatím. Navíc plasty nemusí být pokaždé úplně zatracovány. Například pokud se jedná o výrobu produktu, nebo plastové části produktu, který bude využit mnohonásobně a třeba po dobu několika let (ideálně do rozpadnutí :-)), není to tak hrozné, jako když jde o tašku na jedno použití. A nad tím je dobré přemýšlet. Při každém našem počinu s plastem je dobré se vždy ptát, opravdu to potřebuji? Opravdu potřebuji sáček na dva kusy jablek?
A jak to máte a vnímáte Vy? Změnili jste své chování při nákupu?